Kaljazin (Kalyazin)
Kaljazin je město v Tverské oblasti v Rusku. Je administrativním centrem Kaljazinského rajónu. Leží na břehu Ugličské přehrady na řece Volze. V roce 2013 zde žilo 13 630 obyvatel.
Kaljazinský přístav na Volze a klášter v roce 1867 V 15. století věnoval bojar Koljaga svou veškerou půdu místnímu klášteru, kterému se na jeho počest začalo říkat Koljazin. Klášter navíc získal koncem onoho století od tverského velkoknížete rozsáhlé svobody, které využil k výstavbě, jež se později stala centrem města Kaljazinu. Roku 1609 se stal klášter sídlem Michaila Vasiljeviče Skopina-Šujského, který odtud vedl protipolský odboj, a za to o rok později polská vojska klášter vyplenila.
Kaljazin získal poprvé městská práva v 18. století a v té době vznikl i první regulační plán, ale pak o práva přišel a natrvalo mu patří od roku 1803. Koncem 19. století proběhla ve městě rozsáhlá výstavba: byla postavena nábřeží, byl založen městský park. Po bolševické revoluci byl ve městě zřízen místní sovět v lednu 1918, ale již v květnu toho roku zde vypuklo protibolševické povstání. Při jeho potlačení prováděly přivolané Rudé gardy a čekisté masové popravy a následně proběhla hromadná zatýkání a tím byli ve městě zlikvidováni téměř všichni mniši. Další rána na město udeřila roku 1930, kdy v důsledku výstavby Ugličské přehrady byla zatopena nejstarší část města, 60 % tehdejší zástavby. Klášter byl zdemolován až na zvonici, která dnes stojí na ostrově.
Kaljazinský přístav na Volze a klášter v roce 1867 V 15. století věnoval bojar Koljaga svou veškerou půdu místnímu klášteru, kterému se na jeho počest začalo říkat Koljazin. Klášter navíc získal koncem onoho století od tverského velkoknížete rozsáhlé svobody, které využil k výstavbě, jež se později stala centrem města Kaljazinu. Roku 1609 se stal klášter sídlem Michaila Vasiljeviče Skopina-Šujského, který odtud vedl protipolský odboj, a za to o rok později polská vojska klášter vyplenila.
Kaljazin získal poprvé městská práva v 18. století a v té době vznikl i první regulační plán, ale pak o práva přišel a natrvalo mu patří od roku 1803. Koncem 19. století proběhla ve městě rozsáhlá výstavba: byla postavena nábřeží, byl založen městský park. Po bolševické revoluci byl ve městě zřízen místní sovět v lednu 1918, ale již v květnu toho roku zde vypuklo protibolševické povstání. Při jeho potlačení prováděly přivolané Rudé gardy a čekisté masové popravy a následně proběhla hromadná zatýkání a tím byli ve městě zlikvidováni téměř všichni mniši. Další rána na město udeřila roku 1930, kdy v důsledku výstavby Ugličské přehrady byla zatopena nejstarší část města, 60 % tehdejší zástavby. Klášter byl zdemolován až na zvonici, která dnes stojí na ostrově.
Mapa - Kaljazin (Kalyazin)
Mapa
Státní území - Rusko
Ruská vlajka |
Sousedy Ruska jsou (od severozápadu proti směru hodinových ručiček): Norsko, Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Bělorusko, Ukrajina, Gruzie, Ázerbájdžán, Kazachstán, Čína, Mongolsko, znovu Čína a Severní Korea. Prostřednictvím Kaliningradské oblasti, strategické západní exklávy, dále sousedí s Litvou a Polskem. Ruské Kurilské ostrovy se nacházejí na dohled od Japonska a k Rusku patřící poloostrov Čukotka není daleko od Aljašky (Spojené státy americké, USA). Území Ruska je rozděleno do 11 časových pásem a 85 samosprávných celků, z toho 22 republik.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
RUB | Ruský rubl (Russian ruble) | ₽ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
KV | Komi (Komi language) |
RU | Ruština (Russian language) |
TT | Tatarština (Tatar language) |
CE | Čečenština (Chechen language) |
CV | Čuvaština (Chuvash language) |